Síla přátelství - SP-Nákupy na Příčné

Když došli k bráně pozemků, tak jí prošli skrz a zamířili do Prasinek.
„Tak tady to bude stačit! Chytněte se tohohle!“ prohlásil Peter, když byli skoro u vesničky a vytáhl z kapsy svých kalhot, schovaných pod temně modrým hábitem, sněhově bílý kapesník.
Všichni se jej dotkli a najednou byli v rušné londýnské ulici a kolem nich probíhali kouzelníci, kteří zuřivě nakupovali.
„Super!“ prohlásily dívky, když uviděly zaplněnou uličku a Mer okamžitě odběhla do Famfrpálových potřeb všeho druhu.
„Tohle asi nebude moc jednoduché, co?“ prohlásil s úsměvem Peter k Mellie, která se zatím ovládala.
„Ne, nebude… ale to zvládnete, pane!“ odvětila Mellie.
„Děkuji. Jak se vlastně jmenujete? Znám jen slečnu Jackmanovou!“ řekl Peter.
„Já jsem Mellanie Matthewsová!“ představila se Mellie a optala se: „Kam půjdeme nejdříve?“
„Do Krucánků a Kaňourů! Můžete tam zatím jít a já odtrhnu od košťat slečnu Jackmanovou! Potom se sejdeme v tom obchodě! Hodně štěstí!“ popřál Mellie Peter a odešel za Mer, zatímco Mellie zamířila do obchodu.
„Kam to vůbec jdeme?“ nechápala směr jejich cesty Mer a divilo ji, že dokázala větu říct bez jediného zadrhnutí.
„Do obchodu! Měla by tam být vaše přítelkyně!“ odpověděl jí Peter.
„Můžeme si tykat? Nesnáším, když mi někdo říká vy nebo mě oslovuje příjmením!“ navrhla odvážně Meredith.
„To asi nebude možné,“ odvětil suše Peter.
„Tohle je určitě ráj Mellie!“ prohlásila Mer a ani si nevšimla, že nahlas.
„Je to nějaká knihomolka, nebo co?!“ zasmál se její poznámce Peter.
„Ehm… no Mellie hodně čte… a ehm… tady je toho pro ni dost!“ vysvětlovala Mer, kterou zarazila náhlá Peterova blízkost, neboť se právě vyhýbal nějakým kouzelníkům, kteří neváhali každého, kdo jim překážel v cestě, povalit na zem.
„Pojďte! Slečna Matthewsová určitě bude tam!“ vyzval Mer Peter a ona šla za ním do vedlejší části obchodu, kde uviděli Mellie, jak se na speciálním vznášedle vznáší u stropu.
„Co tam děláš?!“ nechápala ji Mer a sledovala, jak Mellie ladně seskakuje dolů.
„Tady máš příručku o lékouzelnictví! Níž žádná nebyla!“ vysvětlila své počínání Mellie a vrhla se do hledání dalších učebnic.
Asi tak po půl hodince našly veškeré knihy potřebné ke studiu a následně odešly do lékárny, pak zamířili pro zbytek věcí do školy a skončili v krámku madam Malkinové, kde si měly vybrat společenské šaty na plesy pořádané školou.
Mer se dlouho rozhodovala a nakonec si zamilovala šaty růžové barvy se špagetovými ramínky v délce těsně nad kolena, se sukní do áčka, která byla z pomačkaného materiálu.
Mellie si oblíbila světle zelené šaty, které měly rudé odlesky a odhalovaly skoro celou pravou nohu, zatímco levá zůstávala skrytá, protože na pravé straně je držela zeleno-rudá květina a sukně od ní v ladných volánech splývala až na zem! Korzet byl ze stejné látky jako sukně a vzadu bylo zavazování z jemné stužky.
„Už jste si konečně vybraly?“ vrčel na dívky už poněkolikáté Peter, kterého už nebavilo jen tak tam stát a sledovat, jak mávají hůlkami a stále se před ním zjevují v jiných šatech a on jim má poradit, které jsou ty pravé.
„Ano!“ řekla za všechny se smíchem Meredith a ony zaplatily. Byly už čtyři hodiny odpoledne, kdy už měli všechny nákupy za sebou a dokonce se stihly zapsat i do soutěže o Kulový blesk a nejnovější Nimbusy dva tisíce dva! Potom se vrátili zpět do Bradavic.